Od svého okolí jsem o Titaniku slýchal mnoho různých zvěsti, proto bylo pro mne překvapení, když jsem si o něm koupil první knížku a dočetl jsem se v ní, že byl sice největší loď, ale jen o 7 centimetrů! Titanic byla loď třídy Olympic, při délce obou lodí 269,1 m byl Titanic delší jen o 7 cm [2].
Lodě třídy Olympic byly odpovědí společnosti White Star Line na lodě Lusitanii a Mauretanii konkurenční společnosti Cunard Line. Lusitanie a Mauretanie dosahovaly vyšších rychlostí, zatímco třída Olympic byla navržena s důrazem na komfort a bezpečnost. Přehled lodí třídy Olympic je v Tab. 1 a jejich technických parametrů je v Tab. 2. Srovnání hlavních technických parametrů tříd Lusitanie a Olympic uvádí Tab. 3.
Lodě White Star Line měly být pojmenovány Olympic, Titanic a Gigantic,
podle řecké mytologie – Olympanů, Titánů a Gigantů. Stručný přehled řecké mytologie je v kapitole Řecká mytologie a v podkapitolách Olympané, Titani a Titánky a Giganti.
Zde je stručný přehled řecké mytologie, včetně Olympanů, Titánů a Gigantů.
Po havárii Titaniku byl ovšem pro třetí loď zvolen název Britannic.
Tab. 1: Přehled lodí třídy Olympic, [3], [4]
| Jméno lodi | Objednávka | Položení kýlu | Spuštění na vodu | Uvedení do provozu | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| RMS Olympic | 1907 | 16.12.1908 | 20.10.1910 | 14.06.1911 | 1935 – prodán do šrotu a postupně sešrotován |
| RMS Titanic | 17.09.1908 | 31.03.1909 | 31.05.1911 | 10.04.1912 | Potopil se po nárazu na ledovec 15.04.1912 |
| HMHS Britannic (původně „Gigantic“) |
1911 | 30.12.1911 | 26.02.1914 | 23.12.1915 | Potopil se po najetí na minu u ostrova Kea 21.11.1916 |
Tab. 2: technické parametry lodí třídy Olympic, [3], [4]
| Parametr | Jednotky | RMS Olympic | RMS Titanic | HMHS Britannic |
|---|---|---|---|---|
| prostornost | BRT | 45 324 | 46 328 | 48 158 |
| m³ | 128 343 | 131 190 | 136 370 | |
| výtlak | t | 52 067 | 52 310 | 53 200 |
| délka | m | 269,1 | 269,1 | 269,1 |
| šířka | m | 28,2 | 28,25 | 28,6 |
| ponor | m | 10,5 | 10,54 | 10,57 |
| pohon | 2 čtyřválcové pístové parní stroje s trojnásobnou expanzí 1 nízkotlaká parní nereverzibilní turbína 3× třílisté lodní šrouby 29 parních kotlů |
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 1 nízkotlaká parní turbína 3× třílisté lodní šrouby 50 000 hp (37 MW) |
2 čtyřválcové pístové parní stroje s trojnásobnou expanzí (32 000 hp) 1 nízkotlaká parní nereverzibilní turbína (18 000 hp) 3× třílisté lodní šrouby 50 000 hp (37 MW) |
|
| palivo | uhlí, později nafta | uhlí | uhlí | |
| rychlost | uzle | 21, později 23 | 23–25 | 23–24 |
| km/h | 39, později 43 | 43–46 | 43–44 | |
| posádka | osob | 855–944 | 675 | |
| zdravotní personál | osob | 489 | ||
| kapacita | osob | 2 435 | 1. tř.: 833–1 034 2. tř.: 510–614 3. tř.: 1 006–1 022 celk.: 2 453–2 566 |
≈ 3 300 (zranění) |
Tab. 3: Porovnání lodí třídy Lusitania (Cunard) a Olympic (White Star Line), [3], [4], [5], [6], [7]
| Parametr | RMS Lusitania | RMS Mauretania | RMS Olympic | RMS Titanic | HMHS Britannic |
|---|---|---|---|---|---|
| Třída (class) | Lusitania | Lusitania | Olympic | Olympic | Olympic |
| Rejdařství | Cunard Line | Cunard Line | White Star Line | White Star Line | White Star Line / Royal Navy |
| Loděnice | John Brown & Co., Clydebank | Swan Hunter & Wigham Richardson, Wallsend | Harland & Wolff, Belfast | Harland & Wolff, Belfast | Harland & Wolff, Belfast |
| Spuštění | 7.6.1906 | 20.9.1906 | 20.10.1910 | 31.5.1911 | 26.2.1914 |
| První plavba | 07.09.1907 | 16.11.1907 | 14.06.1911 | 10.04.1912 | 23.12.1915 (jako nemocniční loď) |
| Délka [m] | 239,9 | 239,9 | 269,1 | 269,1 | 269,1 |
| Šířka [m] | 26,8 | 26,8 | 28,2 | 28,25 | 28,6 |
| Výtlak [t] | 44 060 | 44 640 | 52 067 | 52 310 | 53 200 |
| Pohon | 4 × parní turbína | 4 × parní turbína | 2 × pístový + 1 × turbína | 2 × pístový + 1 × turbína | 2 × pístový + 1 × turbína |
| Výkon | 68 000 hp / 51 MW | 68 000 hp / 51 MW | 50 000 hp / 37 MW | 50 000 hp / 37 MW | 50 000 hp / 37 MW |
| Max. rychlost | 25 uzlů / 46 km/h | 26 uzlů / 48 km/h | 23 uzlů / 43 km/h | 23 uzlů / 43 km/h | 22 uzlů / 41 km/h |
| Cestujících (max.) | 2 198 | 2 198 | 2 435 | 2 453 | ≈ 3 300 (jako nemocniční loď) |
| Posádka | 802 | 802 | 885 | 892 | 675 + 489 zdravotní personál |
| Osud | Potopena 1915 (torpédem U-20) |
Sešrotována 1935 | Sešrotována 1935 | Potopena 1912 (ledovec) |
Potopena 1916 (mina u ostrova Kea) |
Souhrn a závěr
Tím že se Titanic potopil, s mnoha obětmi, ale také řadou přeživších, se stal legendou.
Prakticky nepotopitelný Titanic se stal nepotopitelným nejspíš snahou novinářů hledajících senzace. Nepotopitelnost ovšem spočívala v bezpečnostních prvcích, zejména dvojitém dnu a vodotěsných přepážkách. Zde je dlužno poznamenat, že díky této konstrukci se Titanik udržel na hladině podstatně déle než by tomu bylo, bez vodotěsných přepážek.
Systematické chyby:
- vyplutí s požárem v uhelném bunkru č. 6, o tom kromě kapitána muselo vědět i vedení společnosti. Je velice pravděpodobné, že si nikdo z posádky, a vedení a nejspíš ani konstruktérů neuvědomil, že ten požár sníží pevnost vodotěsné přepážky a tím sníží i bezpečnost lodi.
- rádiové vysílače v rukou telekomunikační společností, pouze omezeně podléhající posádkám lodí
- radisté nedodávali důsledně varovná hlášení o ledovcích na můstek
- nedostatečný výcvik posádky, zejména procvičování úhybného manévru
- nedostatečný počet míst v záchranných člunech, vlivem zastaralých předpisů.
Selhání lidského faktoru:
- neodpovědný přístup kapitána, který neprováděl porovnání hlášených poloh ledu s trasou Titaniku
- neodpovědný přístup radisty Titaniku, který odbyl důležité varování před ledovcem
- kapitán Californianu si nevyžádal potvrzení o přijetí varování před ledovcem
- posádka Californianu nevzbudila radistu
- přetažený úhybný manévr, zde je třeba dodat, že posádka měla jeden pokus a jednala ve velkém stresu
- čluny spouštěné na vodu nebyly plně obsazeny, mohlo být zachráněno daleko více lidí
Následná opatření:
- lodě musí mít dostatečný počet míst
- stálá rádiová služba podřízená velení lodi
- ?přestavění kormidelních kol, otáčení ve směru zahýbání plavby
Hlavním viníkem této katastrofy byl kapitán Smith, svým neprofesionálním přístupem k depeším o výskytu ledu na trase. Je nutné poznamenat, že zvolil jižnější než obvyklou jižní trasu, což v něm zřejmě vyvolalo falešný pocit bezpečí. Také vlastně plul domů, po dlouhých letech na moři, a možná to cítil tak, že už se nemůže nic stát.
Nakonec se tedy kapitán Smith stal slavným, symbolem potopení Titaniku. Kdyby se Titanic nepotopil, nejspíš by jsme o něm neslyšeli, stejně jako o ostatních účastnících této události.
Co jsem nikde nečetl, neviděl, neslyšel:
Tady bych chtěl zdůraznit moje myšlenky a názory, které jsem si během psaní uvědomil a které jsem nikde nečetl nebo neviděl, nebo slyšel:
- kapitán: to že kapitán zvolil hodně jižní trasu a zřejmě si chybně myslel, že je bezpečná je všeobecně známo, ale že se vlastně vracel domů jsem nikde nečetl, tedy že tím získal pocit „tolik let jsem byl na moři, tak už se nemůže nic stát“.
- manévr – úhybný manévr byl veden otočkou doleva a pak doprava, je to klasický úhybný manévr velké lodi, ale to že Titanic narazil přídí značí, že manévr zpět doprava byl příliš prudký, o kousek míň a Titanic by s býval vyhnul, toto jsem také nikde nezaznamenal.
- černé svědomí radisty – no i o tom se, podle mých znalostí, nikde jinde nezmiňují. Radista Philips si, musel uvědomit, že udělal chybu, když odmítl a nepředal hlášení od Californianu.
- také mne napadlo, že se záď Titaniku, pomocí vodotěsných přepážek mohla udržet nad vodou. Ale toto je vyvráceno, jen mi to uniklo [10], [13]