1. Počátek, Chaos
Na počátku všeho byl Chaos, počátek všeho. Z něho povstal Erebos – bůh věčné tmy a tma sama a Nyx – bohyně noci a zosobněná noc. Z této dvojice pochází Aithér – věčné světlo a Hémerá – světlý den.
2. Gaia (Země)
Teprve potom se zrodila Gaia – země, Tartaros – podsvětní propast a Erós – vše oživující láska. Gaia sama ze sebe zrodila Úrana – boha hvězdnatého nebe a nebe samo a Ponta – boha moře.
Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys. Pak ještě zrodila Kyklópy a Hekatoncheiry.
Gaia všechny své děti milovala, Úranos je nenáviděl. Když svrhl zvláště nenáviděné Hekatoncheiry do nitra země, odkud nesměli vycházet na zem, Gaia žádala Titány, aby Úrana zbavili vlády. Odhodlal se k tomu jenom nejmladší Kronos, který zbavil Úrana mužství a zbavil ho vlády. Z Úranovy krve zrodila Gaia Giganty.
Když se později historie opakovala a Kronos byl svržen vlastním synem Diem, poštvala Gaia proti němu Giganty, které vybavila kouzelnou rostlinou nezranitelnosti. Zeus si zase přivedl na pomoc pozemského syna Hérakla, který Giganty přemohl a svrhl je do hlubokého Tartaru.
Podle některých verzí zplodila Gaia také Erínye – bohyně pomsty (rozšířena je ale spíš verze, že Erínye byly dcery bohyně noci Nyx). Gaia také zrodila bohu Pontovi syny Nérea, Thaumanta a Forkýna a dcery Kétó a Eurybii.
3. Úranos
Úranos (latinsky Caelus) je v řecké mytologii první bůh nebes a nebe samo. Řecký výraz pro tohoto boha (Οὐρανός) byl také výrazem pro nebe. Po prvopočátečním Chaosu se zmocnil vlády nad světem.
Úranos byl zrozen samotnou Gaiou – Zemí.
Když Úranos ovládl svět, spojili se a Gaiou v manželství.
S Gaiou také zplodil Úranus všechny své potomky, kromě Afrodíté, která se zrodila z mořské pěny oplodněné genitáliemi vykastrovaného ‚Úrana.
Úranos všechny své děti nenáviděl, zejména Hekatoncheiry, svrhl je do Tartaru, do nitra země, odkud nesměli ven. Matka Gaia ponoukala Titány, aby za to Úrana potrestali a zbavili ho vlády. Nakonec se odhodlal nejmladší Kronos, zbavil ho mužství a vlády a prohlásil se za vládce sám.
U Římanů se stal z Úrana Uranus, bůh nebe a otec Saturna, který byl ztotožněn s řeckým Kronem. Bůh Calus patří až do císařské doby.
Starořecká báje o bohu jménem Uranos může souviset s bájí staroindickou, kde by mu přibližně odpovídal bůh Varuna. Uvažovalo se dokonce o etymologické souvislosti, ta však není považovaná za pravděpodobnou.
4. Seznam potomků Úrana, včetně druhového zařazení:
4.1 První děti (starší bohové) – Titáni a Titánky
Nejvýznamnějšími Titány jsou Kronos a jeho manželka Rheia, dále Ókeanos, Téthys, Iapetos, Hyperion, Koios, Kríos, Foibé, Themis, Mnémosyné a Theia.
Někteří jejich potomci jsou považováni za Titány, např. bůh slunce Hélios (syn Hyperióna), Prométheus, Epimétheus a Atlás – všichni tři synové Íapeta.
Šest dětí Krona a Rheie nebyli Titáni. Jsou to bohyně a bohové Hestiá, Démétér, Héra, Hádés, Poseidón a Zeus.
Titáni uposlechli výzvy své matky Gaie, aby potrestali Úrana, který svrhl Gaiiny děti do Tartaru. Pomstu vykonal Kronos, který srpem vykastroval Úrana. Krona pak svrhl jeho nejmladší syn Zeus, který deset let bojoval s Kronem a Titány. Zeus zvítězil v Titánomachii v boji proti Titánům, a svrhl je po jejich porážce do Tartaru. Jejich strážci jsou podle Diova rozhodnutí Hekatoncheirové, storucí obři.
4.2 Další potomci:
4.2.1 Kyklópové – jednoocí obři
Brontés
Steropés
Argés
4.2.2 Hekatoncheirové – obři s padesáti hlavami a stem rukou.
Briareós
Kottos
Gyés
4.3 Potomci z Úranovy krve
Z Úranovy krve zrodila Gaia obry Giganty a Erínye – bohyně pomsty. Podle některých verzí byla posledním jeho potomkem bohyně Afrodíté, zrozená z mořské pěny. Většinou je však uváděn jako její otec Zeus a matkou bohyně Dióna.
4.3.1 Erínye, tři Fúrie
Alléktó
Megaira
Tísifoné
4.3.2 Giganti
Giganti jsou obludní dlouhovlasí obři v řecké mytologii. Když Kronos srpem, který mu dala Gaia, zbavil Úrana mužství, z Úranovy krve zrodila Gaia Giganty.
Známými Giganty jsou např.: Alkyoneus, Athos, Klytios, Enkelados, Polybotes nebo Echion.
Byli potomky starších bohů, než byli bohové olympští, vynikali nesmírnou silou, a proto neuznávali vládu olympského Dia. Uposlechli svou matku, když je podněcovala ke vzpouře proti olympským bohům. Protože tito obři byli vlivem kouzelné rostliny nezranitelní, Olympanů se nebáli a připravili jim krušné chvíle. Zeus povolal na pomoc svého syna Hérakla.
Giganti se nevzdali, i když jejich osud byl zpečetěn. Jako první zahynul nejsilnější z nich Alkyoneus. Toho Héraklés zranil otráveným šípem, pak zápasili a Héraklés ho přehodil přes hranice rodné země, v níž byl obr nesmrtelný. Nato Héfaistos mrštil na Giganta Klytia rozpálené železo. Athéna na Giganta Enkelada vrhla celý ostrov Sicílii a Poseidón srazil do moře Giganta Polybota kusem ostrova. Většinu ostatních srazil Zeus bleskem. Nakonec je Héraklés do jednoho pobil.
4.4 Potomci z pěny, po kastraci
Melia, hamadryáda jasanu
Afrodíté
5. Olympané
Olympané nebo olympští bohové nebo dvanáct olympských bohů či dvanáct Olympanů (řecky Δωδεκάθεον, Dódekatheon) je název pro dvanáct nejvýznamnějších bohů v řecké mytologii. Dvanáct nejvyšších bohů měli vedle Řeků také Etruskové a Římané, a tyto dvanáctky byly obvykle ztotožňovány.
Tito bohové jsou označováni jako Olympané podle toho, že sídlí na hoře Olymp. Nejvyšší z těchto bohů je Zeus, který zbavil svého otce Krona vlády nad světem, pak tam mají své místo někteří jeho sourozenci (včetně jeho manželky Héry), některé děti a bohyně Afrodíté zrozená z mořské pěny oplodněné useknutými genitáliemi boha Úrana. Některé seznamy uvádějí jako dvanáctou Olympanku Diovu sestru Hestii, jiné upřednostňují jeho syna Dionýsa. Jmenovitě jsou tak součástí olympského panteonu:
Zeus (syn Krona a Rheie, manžel Héry)
Héra (dcera Krona a Rheie, manželka Dia)
Poseidón (syn Krona a Rheie, manžel Amfitríté)
Démétér (dcera Krona a Rheie)
Pallas Athéna (dcera Dia a Métis)
Foibos Apollón (syn Dia a Létó)
Héfaistos (syn Dia a Héry, manžel Afrodíté)
Hermés (syn Dia a Maie)
Arés (syn Dia a Héry)
Artemis (dcera Dia a Létó)
Afrodíté (dcera Úrana a mořské pěny, manželka Héfaista)
Dionýsos ( syn Dia a jeho milenky Semely)
Diův bratr Hádés a jeho manželka Persefoné se mezi olympany tradičně neřadí. Háda lze sice řadit k nejmocnějším a nejdůležitějším řeckým bohům, své sídlo má však ve své podsvětní říši, kde je neomezeným vladařem.
Na Olympu však přebývá také několik dalších božstev, která jsou často zosobněnými vlastnostmi bohů, případně se jedná o strážce Olympu či zdejší sloužící. V některých případech se jedná o Diovy nemanželské děti vzaté na Olymp. Zde je kompletní výčet ostatních obyvatel Olympu:
- Hestiá, Héraklés, Hébé, Zélos, Kratos, Biá, Níké, Iris, Dióna, Eileithýia, Ganymédés
- Múzy:
- Polyhymnia, Úrania, Kleió, Terpsichoré, Melpomené, Thálie, Erató, Euterpé, Kalliopé
- Charitky:
- Aglaia, Eufrosyné, Thálie
- Hóry:
- Eunomia, Eiréné, Diké